Abyste mohli legálně podnikat, musíte mít založenou buď živnost, nebo firmu. Cesty jak firmu založit se za posledních par let stále zjednodušují, ale stále to není na jedno kliknutí a lejstro. Pojďme se podívat, jaké jsou vaše možnosti a povinnosti.
Podnikání můžete vést v několika formách. Společně se teď podíváme, jak se dělí a která forma je pro vás nejvhodnější.
OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná) je jedna z nejběžnějších a nejčastějších forem při začátcích podnikání. Představuje fyzickou osobu vykonávající samostatně výdělečnou činnost. Podnikatel má firmu na svoje jméno (a to je i jménem firmy, zde nejde vybrat název firmy), je v ní jediným společníkem a v případě škody ručí celým svým majetkem.
Podle oboru se živnosti dělí na následující druhy:
V případě s.r.o. (společnost s ručením omezeným) se jedná o právnickou osobu, kterou může založit jeden nebo více podnikatelů. K založení firmy potřebujete základní kapitál, v současné době to může být i pouze 1 Kč. Jedním z výrazných rozdílů oproti OSVČ je, že v s.r.o. se ručí jen do výše základního kapitálu. Výběr jména je na společnících (pokud je tedy ještě nepoužívané a neodporuje žádným ochranným známkám), firmu řídí valná hromada a jedná za ni statutární orgán – jednatel společnosti (což nemusí být vždy spolumajitel, nebo člen valné hromady).
“Nejvyšší” formu podnikání představuje a.s. (akciová společnost). Jedná se o právnickou osobu, jejíž základní kapitál se neskládá z abstraktních podílů, ale ze skutečných akcií. Vlastníci akcií pak mají právo podílet se na řízení společnosti a na podílu na zisku. Tuto formu podnikání zde uvádím jen pro zajímavost a dál ji rozvádět nebudu, protože jestli jste se dostali tak daleko, že o “akciovce” uvažujete, tak mého průvodce už jistě nepotřebujete 🙂 .
Pokud s podnikáním začínáte a ve svém podniku budete zatím sám a nepotřebujete nakupovat žádné zboží nebo materiál, tak (i vzhledem k jednoduššímu účetnictví) sáhněte po OSVČ a časem se pak transformujete do s.r.o., jak vaše firma poroste. Pokud už od začátku připravujete firmu, ve které bude více zaměstnanců, popř. budete ve velkém nakupovat materiál pro další prodej, tak zvolte s.r.o. Společnost s ručením omezeným má také o trošku větší prestiž než OSVČ.
Zde se jedná o relativně rychlý proces – stačí navštívit živnostenský úřad a vzít si s sebou občanku a 1 000 Kč. Na úřadě vyplníte registrační formulář a získáte živnostenské oprávnění. U řemeslných a vázaných činností budete muset ještě doložit svou odbornost příslušným dokumentem. U koncesovaných budete muset nejdříve požádat o příslušnou koncesi.
Založení s.r.o. je o něco složitější a delší proces. Potřebujete k němu živnostenské oprávnění, sídlo (to doložíte z výpisu katastru nemovitostí), unikátní název společnosti a jednatele s čistým trestním rejstříkem (to nedokládáte, stát si to zjistí sám).
Následně požádáte o sestavení notářsky ověřené společenské smlouvy, která musí mít formu veřejné listiny. Na jejím základě si založíte bankovní účet, na který složíte základní kapitál. Ten může být klidně i ve výši pouhé 1 Kč. Poté si společnost necháte zapsat do obchodního rejstříku. Každou další změnu v názvu, nebo počtu či podílů společníků, musíte nechat zpracovat formou notářského zápisu.
Po založení firmy a jejího zápisu do obchodního rejstříku je potřeba do 15 dní (od zápisu do OR) provést registraci minimálně k dani z příjmů právnických osob, případně k silniční dani, k dani z příjmů fyzických osob (pokud budete mít zaměstnance) apod. Slouží k tomu formulář Přihláška k registraci pro právnické osoby.
Existují dvě možnosti, jak celý proces uspíšit:
Daň z příjmu je daň uložená fyzickým nebo právnickým osobám, která se liší v závislosti na příslušném příjmu nebo zisku.
V případě, že si za rok vyděláte více než 15 000 Kč, odvádíte 15% daň z příjmu fyzických osob. Pro výpočet základu pro daň máte dvě možnosti:
Co se výhodnosti týče, tak uplatnění výdajů pomocí výdajového paušálu se vyplatí v případě, kdy jsou vaše skutečné výdaje nižší než ty spočítané paušálem. Pokud dokážete vygenerovat vyšší skutečné náklady, vyplatí se sáhnout po první ze zmíněných forem a daňovou evidenci si už vést.
Společnost s ručením omezeným odvádí 19% daň z příjmu právnických osob. Navíc vy jako společník zdaníte příjmy z dividend 15% daní. Pokud jste ve své firmě zaměstnaný (abyste mohl brát měsíční plat a nečekal jen na roční dividendy, které se vyplácí jen ze zisku), tak příjmy vyplývající ze zaměstnanecké smlouvy daníte dále jako jakýkoliv jiný zaměstnanec (a ano, je to nefér).
Na první pohled se může zdát, že je daňové zatížení u s.r.o. vyšší. S.r.o. má ale daleko víc možností, jak náklady i daně legálně optimalizovat. Ve výsledku může být tato forma výhodnější.
S.r.o. si už musí vést plnohodnotné účetnictví, což je složitější proces a je k němu potřeba účetní.
Sociální pojištění je povinen alespoň v minimální výši platit každý podnikatel. Jedná se vlastně o státní důchodové pojištění.
Zhruba do měsíce po registraci živnosti vám přijdou od Správy sociálního zabezpečení údaje pro placení záloh a přidělený variabilní symbol. Výše této zálohy se mění v návaznosti na to, jestli se jedná o činnost hlavní, nebo je vaše podnikání jako činnost vedlejší.
Jak vysoké zálohy na sociální pojištění podnikatel platí, závisí na jeho zisku v předchozím kalendářním roce. Rozhodující je vyměřovací základ, který se počítá jako polovina příjmů ze samostatně výdělečné činnosti po odpočtu výdajů. Zároveň však platí: vyměřovací základ nemůže být nižší než státem určené minimum. Respektive: komu vyjde vyměřovací základ nižší, musí vždycky počítat aspoň se stanoveným minimem.
V případě, že máte podnikání jako vedlejší činnost, tak minimální vyměřovací základ u vedlejší činnosti odpovídá jenom desetině průměrné mzdy (při hlavní činnosti jde o čtvrtinu), pro rok 2022 je to tedy 3 892 Kč. Roční minimální základ pak opět dělá dvanáctinásobek, tedy 46 704 Kč. Kdo loni nepodnikal celých dvanáct měsíců, vynásobí měsíční vyměřovací základ pouze počtem měsíců, během kterých se podnikání věnoval.
Minimální výše sociálního pojištění je 29,2 % z jedné čtvrtiny průměrné mzdy (tzn. 2 841 Kč v roce 2022) u činnosti hlavní a 29,2 % z jedné desetiny průměrné mzdy (tzn. 1 137 Kč v roce 2022) u činnosti vedlejší.
Z pohledu s.r.o. je situace taková, že se vás platby týkají, jen pokud jste ve firmě zaměstnán jako zaměstnanec. Pak se vás týká výpočet jako u běžných zaměstnanců, tzn. zaplatíte 31,3 % ze mzdy (6,5 % uhradíte ze mzdy z pozice zaměstnance, zbytek zaplatíte jako zaměstnavatel).
Zdravotní pojištění slouží pro případ nemoci. Pojištěnci se z něj hradí potřebná zdravotní péče v rozsahu stanoveném zákonem.
V rámci registrace na živnostenském úřadu jste se přihlásili jako OSVČ i ke své zdravotní pojišťovně.
Vyměřovacím základem je 50 % daňového základu ze samostatné činnosti a následně se odvádí 13,5 % z dosaženého vyměřovacího základu.
V prvním roce výkonu hlavní výdělečné činnosti se odvádí měsíční zálohy na zdravotní pojištění alespoň v minimální výši. Minimální měsíční záloha v roce 2022 je dána částkou 2 627 Kč.
Při vedlejší činnosti u zdravotního pojištění (z důvodu přivýdělku jako OSVČ při zaměstnání) se zálohy neplatí.
Tady je situace stejná jako v případě sociálního pojištění – vše odvedete v rámci své mzdy. Tzn. platí se 13,5 %, kdy 4,5 % se odvede z vaší hrubé mzdy a zbytek odvedete jako svůj zaměstnavatel.
V rámci registrace na živnostenském úřadě se můžete přihlásit i jako plátce DPH. Pokud nevíte, zdali se vás tato povinnost týká, tak se vás s největší pravděpodobností netýká a dělat to zatím nemusíte 🙂 . Pokud se stanete plátci DPH, máte povinnost mít na všech daňových dokladech (fakturách) uvedené své DIČ, ať už na vašich vystavených fakturách nebo na přijatých fakturách od dodavatelů.
Jakožto plátci DPH musíte svoje služby a produkty navýšit o příslušnou daň (21, 15, nebo 10 %, podle produktu nebo služeb, které nabízíte) a tuto daň odvádět státu v měsíčních daňových přiznáních. V případě, že jako plátce DPH kupujete zboží také od plátce, tak vás jeho daň nemusí zajímat, protože řešíte jen cenu bez DPH. V případě, že svoje služby nabízíte neplátcům (což je většina běžných koncových odběratelů), máte logicky oproti těm konkurentům, co plátci DPH nejsou, určitou nevýhodu. Protože vy tu daň k ceně přidat musíte, opticky vypadáte dražší, ale reálně na produktu vyděláte stejně jako neplátce. Pokud tedy nemáte povinnost registrace k DPH, uvažujte nad ní hlavně v případě B2B obchodování. Jestliže ale cílíte na koncové zákazníky, tedy soukromé osoby (B2C), pravděpodobně se vám registrace k DPH nevyplatí. Je ale samozřejmě potřeba zvážit vaši situaci individuálně.
Proto promyslete, jestli pro vás není výhodnější se k plátcovství DPH přihlásit dobrovolně, nebo naopak, pokud zatím plátcem DPH být nechcete, zkuste promyšleně plánovat obrat, abyste do plátcovství nespadli. A pamatujte na to, že jako s.r.o. nemusíte být hned i plátcem DPH.
Povinným plátcem DPH se stáváte, pokud váš obrat (rozhodující je datum plnění, ne úhrady) přesáhne 1 000 000 Kč za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, nikoliv kalendářní rok (což si spousta lidí myslí). Podnikatel si tedy obrat musí hlídat každý měsíc. Každý podnikatel by si na to měl sám dohlížet. Pokud k tomu dojde, je potřeba se do 15. dne následujícího měsíce, kdy k překročení rozhodné částky došlo, k plátcovství DPH přihlásit.
Vždy na konci kalendářního roku se podává na finančním úřadě daňové přiznání a platí daň z příjmu (pokud podáváte přiznání fyzicky na papíře, tak vše musíte udělat maximálně do 1. dubna, v případě elektronického podání je termín 1. května). Pokud vám vyjde daňová povinnost vyšší než 30 000 Kč, tak pro další období už budete muset platit zálohy a zpětně se dopočte rozdíl mezi zaplacenými zálohami a skutečným výsledkem.
Když začínáte s podnikáním, možná budete řešit dilema, jestli je pro vás lepší daňová evidence, nebo účetnictví. Pojďme se tomu podívat na zoubek.
Daňová evidence (předtím známá jako jednoduché účetnictví) je upravena zákonem o dani z příjmu. Už z názvu je patrné, že se jedná o jednodušší variantu v protikladu k účetnictví. Eviduje údaje o vašich příjmech a daňově uplatnitelných výdajích. Slouží primárně k tomu, aby se dala jednoduše vypočítat daň z příjmu.
Takovou evidenci musí vést všichni OSVČ, kteří nemají povinnost vést účetnictví (vyplývající z povahy živnosti), neuplatňují výdaje pomocí paušálu, nebo nedosáhli obratu 25 000 000 Kč.
Vedení daňové evidence můžete dělat svépomocí např. v excelové tabulce, která vám poslouží pro evidenci všech příjmů a výdajů (vztahujících se k vašemu podnikání), nebo můžete využít nějakou online službu, která to udělá přehledněji (podobné služby doporučuji v kapitole 12. Jaké používat technologie a služby). Samozřejmostí je, že si musíte archivovat všechny doklady o zaplacení a faktury.
Evidují se tzv. příjmy a výdaje, tedy příchozí nebo odchozí peníze v pokladně nebo na bankovním účtu a rozhoduje okamžik zaplacení. Základ daně se vypočítává jako rozdíl mezi zdanitelnými příjmy a odčitatelnými výdaji.
Účetnictví (předtím známé jako podvojné účetnictví) je upraveno zákonem o účetnictví. Toto je už mnohem komplikovanější a rozsáhlejší proces než výše zmíněná daňová evidence. Účtuje se tzv. podvojným způsobem, proto pokud můžete, svěřte své účetnictví do rukou odborníka.
Kdy se vás účetnictví týká? Pokud vám to ukládá právní předpis, když máte obrat nad 25 milionu korun, pokud jste společníky ve společnosti, kde alespoň jeden společník vede účetnictví, anebo když se ho rozhodnete vést dobrovolně.
Evidují se tzv. výnosy a náklady. Jde o výkony realizované v korunách. Tady ale rozhoduje okamžik spotřeby, ne uhrazení. Pro základ daně se používá hospodářský výsledek (rozdíl mezi výnosy a náklady) upravený o odpočitatelné položky.
Datová schránka je elektronický nástroj pro komunikaci se státním aparátem. A kupodivu to (už) funguje, jak má, a opravdu vám ulehčí život. Pro s.r.o. je zřízení datovky povinností, pro OSVČ to povinné není, ale vřele ji doporučuji (rychle ji zvládnete zřídit například na nejbližším Czech Pointu). Proč ji doporučuji? Z jednoho velmi dobrého důvodu – pokud ji máte, má stát povinnost s vámi jejím prostřednictvím komunikovat a vám se nestane, že byste přehlédli/nedostali nějakou důležitou zprávu. Má to samozřejmě i dalších spoustu výhod, včetně toho, že nemusíte chodit osobně na poštu nebo finanční úřad. Není co řešit – must have pro všechny (i nepodnikatele).
Vždy, když jsem musel řešit tyto účetní a byrokratické věci, mě rozbolela hlava 🙂 . Takže pokud nejste masochisti, najměte si na všechny tyto úkony specialisty, kteří z toho mají naopak radost (nechápu), je to jejich každodenní chleba a vám tak pomůžou vyvarovat se zbytečných chyb, případně vám ukážou, jak legálně ušetřit.